BOŽE, ŘÍDÍM – MOTORKU!

Sleduj mne

Před rokem jsem komentovala status mojí kolegyně Irenky Marek Brejchové, ve kterém byla během svého pobytu na Bali vyfocená na skútru s tím, že to fakt dala. Tenkrát jsem jí komentovala fotku slovy: „Máš můj hluboký obdiv, tohle já NIKDY, NIKDY, NIKDY neudělám!“
A tak se rok s rokem sešel a já dnes POPRVÉ VE SVÉM ŽIVOTĚ ( a že jsem už zažila ledasco) seděla na růžovém oři a snažila se nepřijít o život :)))

Pochopila jsem:

💡že nemám už nikdy říkat NIKDY
💡že se na Bali jezdí vlevo
💡že si hodně často nevědomky přidávám rychlost lehkým otočením plynu v ručním ovládání skútru a potom mám plnou hlavu hrůzy přijít na to, kde a čím se brzdí🤭🤔
💡že otočit se do protisměru je na skútru pro mě zatím velký problém
💡že i v 10-ti kilometrové rychlosti je možné mít smrt v očích
💡že jsem dnes prodloužila díky smíchu život několika místním lidem
💡ŽE NENÍ CESTA ZPĚT, KDYŽ UŽ JSEM SE OCITLA AŽ TADY ✈️🇮🇩
💡že je tu další můj rebelský čas⏳💡📆

Proč tohle všechno?

🤪protože k moři je to cca 12 minut právě na skútru a já chci jezdit k moři hooodně často
😀protože mi nezávislost zůstala moc pod kůží
😇protože to dali ostatní, tak já to dám taky
🙃chci objevovat krásu Bali, když už jsem tu, to je přece jasný 🤪💡🛵🏖💒

Vzpomínám si, jak jsem záviděla ženským, které sedaly do svého auta tak samozřejmě a frnk, byly v trapu. Dívala jsem se na ně z balkónu pátého patra našeho panelákového bytu a třásla se strachy při představě odpolední jízdy s mým mužem, třemi dětmi a psem.

Teď už mám dávno suverenní přístup k řízení auta, ale co motorka? Uf, tohle tedy bude jízda. A zase se dívám na tu suverenitu místních mužů, žen, dětí. Některé skútry mají zápřah jako naše SUV – takový náklad a množství lidí se vejde na jeden jediný.

A přeji si jedno jediné – suveréně sednout na skútr a neohroženě vyrazit 🚦🛵🏍🏍

Sleduj mne