Od doby, kdy jsem se stala dospělou jsem měla NEJVĚTŠÍ PŘÁNÍ MÉHO ŽIVOTA.
Nebavilo mě pořád něco řešit. Připadala jsem si hodně často bezmocná a hloupá. Hledala jsem skulinky, jak to udělat, abych svou zodpovědnost hodila na někoho jiného. A ten jiný byl můj muž.
Za dob mého mládí se muž staral o zajištění rodiny a žena o děti a o domácnost. Tahle verze se mi líbila. Vlastně jsem měla pocit, že to je jediný model rodiny a že to tak má a musí být. Byla jsem ochotná pro rodinu udělat všechno.
Když děti byly nemocné, byla jsem v koncích. Dala bych všechno za to, abych se mohla teleportovat do času, až jim zase bude dobře. Tolik jsem se bála, že to nezvládnu. Tak moc jsem se bála, až jsem potom roky umírala strachem o naší třetí dcerku, která se ve třech letech stala epileptičkou. Tenkrát, při jejím prvním záchvatu jsem jí v běhu držela v náručí o obíhala sousedy, aby mi zavolali sanitku. Vůbec jsem netušila, co se děje. V té době měl telefon snad jen domovník.
Chtěla jsem mít klid. A tak jsem obětovala sebe při každém náznaku nepohodlí mého muže, našeho vztahu. Chtěla jsem mít klidný život, a tak jsem dokazovala sousedkám, že není problém jim pohlídat dítko i když se mi to vůbec nehodilo. I když mi z dětského pokoje postupně dělaly holobyt.
Toužila jsem po klidu. Tak moc, až jsem ho měla v podobě pobytů v nemocnicích, kde jsem odevzdávala jeden orgán za druhým. V tom nemocničním klidu jsem toužila po jediném. Mít klid.
Nakonec, když už můj život se tak uklidoval v té mé hloupé představě, že klid znamená raději nic neřešit, aby se někdo neurazil, nenaštval, mi došlo, že jsem skoro MRTVÁ.
Musela jsem zažít klid tak bolavý, až nezbýval čas na klid a musela jsem začít žít. Opravdově a se vším všudy.
Postupně mi docházelo, jak je důležité objevovat, vyvíjet aktivitu a učit se nové možnosti.
A jak jsem objevovala a postupně šla k dalšímu a dalšímu kroku, začalo mě to objevování bavit.
Dnes je to tak, že mi je noc dlouhá. Tak dlouhá, že mě nebaví a už v jednu hodinu ráno se těším, až vstanu a budu objevovat další možnosti.
Mé největší přání mého vědomého života je objevování a učení se nových možností. Je to jako velká detektivka, ve které nikdy není vrahem zahradník.
Každý můj cíl je vlastně nový začátek a každý začátek je důvod k nadšení z toho, co zvládnu, co dokážu a co se stane. Každý den se semele spoustu věcí a často nejsou moc příjemné, ale je jedno české krásné přísloví:
„Inteligent zvládá zmatky, klid je jen pro blbce!“
Přeji vám nádherné objevování krás života, protože vím, že život má své kouzlo a my lidé jsme tu právě proto, abychom se ho naučili žít.
Dnes bych vám ráda vyprávěla o cestě k hojnosti ve vašem životě. Odpradávna nás provází pocit, že hojnosti není nikdy dost. Vždy máme dojem, že by to mohlo být lepší, že musíme vyvinout maximální úsilí, abychom zažili tu pravou hojnost, která nám náleží. Hluboko v sobě totiž cítíme, že je nám předurčena. Už jako děti jsme byli přesvědčeni…
Víra a úspěch jdou ruku v ruce! Máš pocit, že tvůj byznys stojí na místě a nemůžeš ho posunout tam, kam by sis přála? Uvědom si, že klíč k odemčení nekonečných možností a potenciálu, který ve svém podnikání ukrýváš, je těsně na dosah tvých rukou. Právě teď máš možnost rozpustit své strachy z neúspěchu a malosti a objevit sílu víry a mentality úspěchu, která se skrývá…
Stáří je na obtíž, o jeho moudrost nikdo nestojí. Vnímám velmi silnou energii odporu vůči znalostem a schopnostem těch, kteří již mají kus života za sebou, a kteří mají možnost nám předat svá pochopení. Vidím to jako uměle vytvořenou záležitost, která je tu proto, aby se rozbouraly rodinné vazby, aby se vytratilo hluboké vnitřní rodinné pouto, a abychom měli pocit, že…
Rozehrané hry stínů jsou iluzí rozumu a ega. Bůh stíny prosvětluje láskou. Dnes přišlo velmi zajímavé téma, na které channelingem nechám přijít informace od Boha. Já sama jsem zvědavá, jaké boží poselství se k vám dnes nese, co je pod ním skryto. Mým úkolem je zaznamenat to, co je pro vás připraveno a nechat, aby informace proudily channelingem bez…
Další úvaha ze série „…a co na to Bůh?“ Opravdu bude konec světa? Máme začátek roku 2024 a ten se hemží různými předpovědmi a informacemi o tom, jaký bude rok 2024, co nás čeká. Jdeme do zkázy, nebo zažijeme prosperitu a hojnost? Informací o zaručeném konci dobrých časů je všude plno. Najdeme zdroje, které uvádějí, že se řítíme do absolutní propasti neúspěchu a obrovských…
Přečtí si návod, jak se přiblížit ke svým vysněným cílům a začni dělat jednotlivé kroky třeba ještě dnes.