Nechce se mi ani věřit

Sleduj mne

Je možná spolupráce a komunikace padesáti lidí?

V sobotu 5. března jsem oslavila 50 let svého života. Věděla jsem, že se něco chystá, ale sama sobě jsem zakázala vnímat ty malé náznaky, přeřeky, komunikační šumy mezi těmi, kteří se ujali příprav k oslavě. Manželovi zvonil telefon jako nikdy před tím a komunikační kanál Messengeru s mými kolegyněmi občas potutelně mlčel. Zakázala jsem si jakoukoliv představivost, protože tahle mrška dokáže vymyslet tolik „blbostí“ a já jsem chtěla svou reakcí na vzniklé situace dát lidem najevo, že si cením jejich zájmu a jejich lásky, kterou mi dávají.

Šel den za dnem a narozeniny se blížily

Akce „kulový blesk“ byla zpuštěna v pátek. Moji milovaní mě odvezli do Myškova mlýna, kde je pro nás velice známe prostředí, několik let je místem našich výjezdových aktivit pro lidi, kteří jdou s námi. Krásné prostředí, rodinná atmosféra a klidné místo. Co víc si přát. Přijeli jsme v pátek odpoledne, krásně svítilo sluníčko a všude zbytky sněhu. Během odpoledne se nás tam sešlo deset. Povídalo se, hrála hudba, bylo to moc fain.

V sobotu ráno vypukla akce „50“

Dejte ženské možnost vymyslet, co se asi bude dít a uvidíte, co všechno dokáže. Po snídani bylo rozhodnuto, že s manželem pojedu na výlet. Měla jsem takové ty ženské otázky, jeslti se mám zkrášlit hodně, nebo vůbec, co se vlastně bude dít. V hlavě jsem viděla masážní lehátko, kosmetický salon, kadeřnici připravenou s fénem v ruce :o))

Měla jsem v ruce několik trumfů – informace od manžela, které jsem získala několik dní před plánovanou akcí.

„Neber si sebou nic zvláštního, stačí ti přezuvky na pokoj a lodičky k šatům. Neboj, nebudeš nikam chodit, nebudou tě bolet nohy, protože převážnou část budeš sedět a jen se tak kochat.“

„Užasné!“říkala jsem si několik dní předem, takže nějaký nobl hotel, tak jsem si zabalila dvoje lodičky ke společenským šatům a jedny nízké semišové balerínky na přezutí :o))

„Nemusíš si sebou brát nic na převlečení, nic domácího, protože stejně to nebudeš potřebovat.“

Moje úvaha na téma oblečení rozjela mou představivost do divokých vod hotelového komplexu, kde bude vše tak načinčané, že odpočinkové oblečení se prostě nehodí. Informace o dopoledni stráveném po boku mého muže roztočily kolotoč již zmiňovaného rozmazlování v podobě kosmetických a kadeřnických služeb. Říkala jsem si: “ Hlavně se moc nemaluj, stejně tě budou zase odmalovávat, hlavně aby ze mě neudělali starou bábu v novém hávu :o))“

Obula jsem si jedinou uzavřenou obuv v podobě balerín, zkrášlila obličej, aby se „nelekli“ a vyrazili jsme.

Přivítalo nás poutní místo Svatá hora v Příbrami, krásné místo, kde se po předcházející sněhové kalamitě ještě velice statečně držel sníh i s ledem, postupně odtával a přístupová cesta byla pokrytá tímto nadělením. Mé semišové botky si užívaly premiéry a já cupitala vedle svého muže poslušně ke Svatostánku. Musela jsem se svým představám smát při zdolávání schodů se sněhovou nadílkou, v kontrastu s představou rozmáchlé kadeřnice, v úmyslu vytvořit na mé hlavě slavnostní účes 😮

Další naše cesta byla… do Kauflandu pro dokoupení několika velice potřebných ingrediencí, návštěva skvělé restaurace, výtečný oběd a návrat na oslavu narozenin. Měla jsem hodinu na doladění svého zevnějšku, holt padesát je jen jednou za život. Bylo krásné být středem zájmu a nevědět, co se vlastně bude dít dál.

Začala oslava a já jsem nevěřila svým očím

Přicházeli mi gratulovat lidé, kteří se rozhodli můj den strávit se mnou.

Nevěděla jsem, kdo tam bude, ale každý další příchozí byl pro mě dar. Vidět radost s jakou přicházeli, cítit jejich lásku byl pro mě nejkrásnějším zážitkem. Dostala jsem nádherné květiny a anděla, kterého jsem obdivovala v obchodě s květinami. Hrála hudba a já jsem si užívala tu krásnou atmosféru.

Byla jsem obdarována ještě mnohem víc

Domluvilo se padesát lidí, spojili své síly a splnili mi můj obrovský sen. Všichni tito lidé se složili na můj nový iMac, do kterého jsem se zamilovala pár měsíců před tím, když jsem zjistila kompaktibilitu s telefonem, který mi umožňuje skvěle pracovat s on-line světem. Láska na první pohled. Padesát lidí věnovalo své peníze na dárek k mým padesátinám. Největší pocta mému životu. Padesát lidí, kteří mi dovolují žít můj sen.

Mé narozeniny byly jako sen

Sen, který se stal realitou. Zní to jako nějaký slogan, jako marketingový tah, ale opak je pravdou. Mám kolem sebe lidi, kteří si váží mého života tolik, že investují do mého snu. A to je jako SEN :o))

Děkuji vám všem, kteří jdete se mnou. Děkuji, že můj život má hluboký smysl a že jsem vaší součástí. Děkuji, že moje práce je pro mě ještě mnohem luxusnější na mé cestě on-line světem a že mám možnost své tvoření dávat do života v tak luxusním prostředí.“