Odejít je tak snadné

Sleduj mne

Nadávat a odejít je tak snadné…

Brali jsem se mladí a doufali, že nám naše láska vydrží. Narodily se nám tři dcery a učili jsme se být rodiči, partnery, dělali jsme chyby a dokázali jsem si i navzájem ubližovat.

Zažívali jsme radosti, ale také trápení, dětské nemoci, zkrachovalé podnikání a roky stresu.

Bylo tak jednoduché se zbalit a odejít.

Když si mě můj muž bral, byla jsem poslušná žena, která měla na starosti výchovu dětí a domácnost. Snažila jsem se, abych byla v nové roli dobrá.
On byl dominantní, takový ten táta z Pelíšků.

Postupně jsem se začala měnit. Přestala jsem sloužit a dělat všechno tak, aby byl klid. I tady je podobnost z Pelíšků 😄

Už jsem neposlouchala na slovo a učila jsem se vyjevit svůj názor. Hodně jsem na sobě pracovala a objevovala zákonitosti života.

Bylo tak snadné se zbalit a odejít.

Vždyť on na sobě nepracoval. Občas jsem šli ostře proti sobě. On se svou urputností a já s potřebou mít svou hodnotu.
Někdy jsem měla pocit, že se vyčerpaly všechny možnosti komunikace, jindy jsem nechápala styl mužského uvažování.
Nevěděla jsem, jestli má náš vztah ještě smysl.

Bylo by tak snadné odejít…

Postupně mi docházelo jedno obrovské JO-AHA.

Měnila jsem se já, měnil se i on. Můj muž vedle mě měnil své názory, polevoval ve své urputnosti, potřebě mít vždycky pravdu a na všechno gaučingový patent. Nebylo to poznat hned, ale postupem času.

Dovolila jsem si vnímat jeho pokroky. Došla jsem k velkému JOAHA, které by mělo být tím nejzákladnějším pochopením života ve vztahu.

Začala jsem OCEŇOVAT to, co se mi u muže líbí. Začala jsem VIDĚT – dávala jsem si opravdu záležet – to, co dělá naprosto běžně, bez očekávání pochvaly, ocenění.

Každý den si všímám těch malinkých věcí, které nejsou tolik vidět, ale ten druhý je dělá, protože mě miluje a chce mi udělat radost.

Jsme spolu víc jak 33 let a věřte mi, už není důvod se sebrat a odejít.

Žijeme lásku, tu každodenní, zdánlivě obyčejnou, krásnou a naší.

Píšu tyto řádky, ležím v posteli s angínou, můj muž mi nese čaj
a už na schodech mi vyznává lásku.

Láska potřebuje pozornost a péči, ale také jednání na rovinu a úctu k sobě na vzájem.