Hodně let vedu lidi do jejich největší síly života. Pomáhám jim objevovat jejich sílu a talenty, ale také jim ukazuji zodpovědnost za jejich vnímání myšlenek, pocitů.
Jak jde rok za rokem, prochází mým životem mnoho lidí, kterým už nestačí jen vědět o energiích, ale chtějí je také vědomě používat. Není to jen o tom, že se narovná jejich energie do mnohem lepší formy, ale také víc a víc lidí chce vědomě pracovat se sebou.
Naštěstí už odeznívá doba mávání peříček a sypání zrní do rohů místností pro očištění a tím i zbavení se zodpovědnosti za to, jak žijeme svůj život. Už je čas, kdy energie, která je nám vlastní má obrovskou sílu a je čím dál víc viditelné, že zahrávání si na „duchovno“ je velmi ubližující.
Mnohokrát jsem slyšela větu: Jaruško, nahrávej své úvahy, rady, ať si tě můžu pustit do sluchátek když jdu s kočárkem po parku, v tramvaji, nebo v autě. Nedělala jsem to a měla jsem k tomu své „velmi pádné důvody“
V čase mluveného slova, kurzů na vyjádření sebe a také na hlasité přednášení jsem se cítila já sama „trochu“ nesvá. Ze staré školy, bez vzdělání a nezajímavá. Navíc po operaci štítné žlázy, kterou jsem naštěstí přežila, se můj hlas změnil a tak zvláštně začal skřehotat.
Měla jsem pocit, že už tak je troufalé, že nahrávám videa a mluvím v nich někdy tak, že by jeden spal, ale brala jsem to tak, že chci předat to, co znám a co jsem byla schopná já a moje kolegyně a letitá kamarádka Hanka Mokrá prožít a odžít.
Když jsem tohle slovo poprvé slyšela, měla jsem pocit, že to není vůbec pro mě. Zkoušela jsem nahrát nějaké zvukové stopy, ale bylo slyšet samé ostré „s“, hlas skřípající a hodně uměle vytvořené.
Neměla jsem vůbec dobrý pocit z toho, že já bych mohla mluvit do mikrofonu a mít napsaný scénář toho, co chci vyprávět. Není to moje parketa a všechno co dělám vzniká spontánně, bez přípravy a rovnou na ostro. Jinak to prostě neumím a cítím, že to uměle napasované možná působí profesionálně, ale já to nedávám.
Jak jsem se ocitla v novém prostředí na Bali a zůstala jen s tím svým počítačem, podcasty mi nedaly spát. Jako kdybych pořád oddalovala to, co je potřeba udělat. Chvíli jsem se zdráhala, ale nakonec jsem začala hledat informace.
Procházela jsem zkušenosti ostatních, poslouchala nahrávky a inspirovala se. Koupili jsme jednoduché vybavení a začali zkoušet. První kroky byly trochu zoufalé. Abych byla upřímná, moc se to nedalo poslouchat.
Když jsem povídala do mikrofonu sama, nelíbilo se mi to. Ale vyzkoušely jsme si nahrávání formou rozhovoru s Haničkou a moje duše se zatetelila a já jsem věděla, že máme vyhráno.
Pořídily jsme kvalitní vybavení a začaly tvořit. Od té doby si povídáme. Jen tak, naladíme se na téma a povídáme. Zažívám svobodu a také chuť pracovat na dalším a dalším vylepšení. Odevzdala jsem potřebu hodnotit to, jestli mluvím jako hlasatelka v rádiu, nebo ne. Já vím, že mám na čem pracovat. Ano, nemluvím spisovně, ano mám skřípající hlas, ale baví mě to a těší, že mohu předávat to, co vím.
Nejedná se o pohádky a smyšlené příběhy, ale o reálný život, který se děje. Já sama jsem moc vděčná za to, že jsem překročila svůj stín a naučila se další kroky v mém online vyjádření sebe. V tento okamžik vím, že je pořád co zlepšovat a na čem pracovat, ale také vím, že to zvládnu.
Mám před sebou totiž velký cíl. Chci, aby se lidem ulevovalo, aby nacházeli svou vlastní hodnotu a aby se jim jejich život mnohem víc líbil. Stojím o to, aby bylo pomáháno těm, kteří si neumí sami poradit, ale také těm, kteří chápou, že život je dar a je ho potřeba žít.
Kdysi jsem si přála nic neřešit a hlavně mít klid. Dnes vím, že klid budu mít, až budu na konci svých dnů. Vím, že je co objevovat a také že máme co předávat. Ne pro můj dobrý pocit, že jsem dokonalá, ale pro pomoc druhým, protože moc dobře vím, jak život umí bolet, jak často vnímáme nepohodlí a jak často nevíme, jak dál.
Já si ho užívám a těším mě, že mohu předávat dál to, co znám a co sama žiju. Poslechněte si kousek naší práce a dejte mi vědět, jestli se vám tato forma líbí. Já doufám a věřím, že ano.
„Kolikrát jsi už čekala, že se něco změní… ale nikdy se to nestalo? Možná proto, že se neptáš správně. Nečekej, až tě někdo vybere. Vyber si sama sebe. Tento článek ti otevře oči, ukáže pravdu a pomůže ti najít odvahu postavit se do své síly.“ 🔹 Pro koho je tento článek? Pro ženy, které se stále přizpůsobují, místo aby si stály za sebou. Pro ty, které čekají na změnu zvenčí, ale netuší, že odpověď je v nich. Pro všechny, které už nechtějí žít v iluzi, ale v pravdě. 💡 Je čas přestat hledat venku a začít u sebe. 🎯 Přečti si článek a udělej první krok ke své síle.
Chceš si vytvořit život snů, ve kterém se cítíš svobodná a naplněná? Přestaň se obětovat pro druhé a nauč se tvořit realitu podle sebe. Objev praktické kroky, jak nastavit hranice, vrátit zodpovědnost tam, kam patří, a získat zpět svou sílu. Čti dál a začni žít podle svých vlastních pravidel!
➡️ Bojíš se rozhodování, protože nechceš udělat chybu? Strach z chyb a pochybnosti tě brzdí v tom, abys žila podle sebe. Nauč se, jak překonat strach, nastavit si jasný směr a začít si věřit. 💪 Čti více v článku!
Zjisti, jak vědomě odstartovat nový rok a vytvořit si život, který odpovídá tvým snům. 🌟 V článku najdeš praktické kroky, jak si stanovit jasný záměr, překonat pochybnosti a naladit se na energii hojnosti. Začni tvořit svou realitu už teď!
Dnes bych vám ráda vyprávěla o cestě k hojnosti ve vašem životě. Odpradávna nás provází pocit, že hojnosti není nikdy dost. Vždy máme dojem, že by to mohlo být lepší, že musíme vyvinout maximální úsilí, abychom zažili tu pravou hojnost, která nám náleží. Hluboko v sobě totiž cítíme, že je nám předurčena. Už jako děti jsme byli přesvědčeni…
Přečtí si návod, jak se přiblížit ke svým vysněným cílům a začni dělat jednotlivé kroky třeba ještě dnes.